Tarragona
Katalánsko
Universitat Rovira i Virgili

Úvod
Užitečné odkazy
Doporučení jiných

Blog - červen 10
Blog - květen 10
Blog - duben 10
Blog - březen 10
Blog - únor 10
Blog - leden 10
Blog - prosinec 09
Blog - listopad 09
Blog - říjen 09
Blog - září 09

--FOTKY--
Návrat domů
Pantá de Riudecanyes a Montblanc
Siurana
Els Ports, Serra de Montsiá
Garraf, Calafell
Montroig, Gaudí, Mont-ral
Parc Nacional d'Aigüestortes i Estany de Sant Maurici
Tarragona - muzea
El Pla de Santa Maria - Montblanc
L'Ampolla - L'Ametla de Mar a Cambrils
L'Hospitalet de l'Infant, Sitges, Vilanova i la Geltrú
Vína Prioratu
Šnečí fiesta
Mirador de la Pena
Salomó - Montferri
Výlet a Montblanc
Lleida i senderisme
Zdeněk v Katalánsku
Semana Santa
L'Espluga de Francolí, Andorra
Montsant, sexy pizza
Barcelona, výlet do hor
Priorat i Falset
Foc, Els Munts, caminada
Karneval a výlet
Muzeum vína a Montsant
Dva výlety
Barcelona, okolí El Catllar
Móra la Nova - Ascó
Poslední dny před Vánoci
Montblanc, Tarragona, olivový olej
Two hiking trips
Montserrat a jiné
Montblanc a hiking
Kamzíci a mufloni
Pirineus
Travessa dels Montsagres, Tortosa
Caminada Popular, pobřeží, katalánská městečka
Tarragona a okolí
Ptáci
Santa Tecla, Delta Ebra
Foc, Santa Tecla, Paella
Pobřeží a La Baixada de l'Aliga
Další fotky
První týden

--VIDEA--
Katalánský venkov
Videos for Your Erasmus Friends
Demonstrace a průvody
Medvídek tančí
Karneval v Tarragoně
Pití vína
Man on the Moon
Zpívající mniši a voda v řece
Pirineus
Geniální sedadla ve vlaku
Delta Ebra, rýžová pole
Delta Ebra, zvířátka
Foc
Baixada
Castellers

Soutěž!!!
Recepty listopad



Návštěvní kniha
Kontakty
Membrillo

Zázvor
Lilek
Indické recepty
Cizrna
Poloniny

Tarragona - blog - květen

31. května, Hoří, Michal
27. května, Soutěž o litr domácí zázvorové limonády!!!, Michal
23. května, Ochutnávka vín, Martina
22. května, Jak jsem žvýkala šneka, Martina
17. května, To je Řecko? - Nee, to se mydlej v Thajsku! – A proč maj u toho dresy Barcelony?, Martina
16. května, Mirador de la Pena, Michal
12. května, Les Clandestines, Michal

31. 5. 2010, Hoří, Michal

V neděli večer jsme uvařili instantní bramborové knedlíky, vepřové na kmíně a špenát pro naše spolubydlící a erasmus friends. Najednou se začala pod okny objevovat hasičská auta a my si říkali, kam asi jedou. Hasiči ale začali zastavovat pod naším bytem a z jednoho auta začali vyndavat hadici a naběhli s ní do vedlejšího domu. Francouz měl v pokoji kouř. Začali obtáčet místo zásahu páskou, ale naštěstí neobtočili východ z našeho domu. Šli jsme se podívat ven, abychom věděli, kde vlastně hoří a abychom se ujistili, že nehoří moc blízko u našeho bytu. Vzal jsem si s sebou externí disk, na kterém mám backup diplomky, kdybychom už se do bytu nemohli vrátit :-) Naštěstí jsme se vrátit mohli, protože hasiči to uhasili. Podívali jsme se z balkonu francouzova pokoje na dvorek, kde se tři hasiči zmateně dohadovali o tom, odkud jde ten kouř. To nás zrovna neuklidnilo, ale po půlhodině začala hasičská auta odjíždět. Ráno jsme se probudili živí a zdraví, nikde nehořelo, a pekárna, ve které hořelo, prodávala chleba jako vždycky.

27. 5. 2010, Soutěž o litr domácí zázvorové limonády!!!, Michal

Dnes jsem napsal poslední chemickou zkoušku tady v Katalánsku. Jsem z toho tak happy, že tady vyhlašuju soutěž o litr zázvorové limonády. Kdo první uhodne a napíše do Shoutboardu, co česky znamenají tyto tři fonetické přepisy španělské angličtiny, tomu věnuji litr vlastnoručně vyrobené zázvorové limonády.

1. [estruktur]

2. [esmóleskejl]

3. [chíespíkt]

23. 5. 2010, Ochutnávka vín, Martina

Tak už sedíme doma, náš spolubydlící pojídá svou obvyklou večeři – toustový chleba s tuňákem, my dojídáme oběd a vzpamatováváme se z ochutnávky vína. Je sedm večer.

Ochutnávka vína byla báječná. Však jsme taky byli v jedné z nejlepších a nejznámějších oblastí světa. V Prioratu, Denominació d'Origen Montsant. Ochutnávce předcházela návštěva muzea katalánského umělce, který měl celkem vtipné sošky. Také jsme navštívili želvárium, kde zachraňují místní želvy. Želvy se zrovna praly o žrádlo.

Po krátké procházce a dlouhé exkurzi jsme si užili ochutnávku vínečka. Hmmm. Nejdříve jsme tedy museli absolvovat ten výklad o vinicích, což bylo znavující v tom vedru. Včera na šnečí slavnosti nás alespoň rozmazlené děti kropily vodními pistolkami, protože pořádaly svoje vodní bitvy přímo mezi davy návštěvníků. No, lepší, než bitvy s lukem a šípem, které pořádaly děti v Monblancu.

Také jsme si prohlédli, jak se víno vyrábí. Celkem zajímavé, ale katalánec ukecaný jak nevim co. Naštěstí ale na víno došlo a tak jsme si dali do nosu. Také jsme dostali mandličky, vynikající. No a víno se mohlo přidávat, a pak jsme si ho mohli koupit, tak jsme si ho samozřejmě přidali, a potom koupili, whůů. Máme tu vinotéku, nevím, jak to jako odtáhneme do ČR…

Poté, co jsme přijeli, jsme si dali dvouhodinovou siestičku a to nás dostalo ;-) Snad sem Michal brzy hodí fotečky. Až se vzpamatuje, asi…

22. 5. 2010, Jak jsem žvýkala šneka, Martina

V pátek po vyčerpávajícím vyjednávání o pumpě (a nejen o ní) v laborce jsme odjeli směr Lleida (čti JEJDA!). Extrovertní Michal se na nějaké katalánské akci seznámil s čechy, co jsou na erasmu v tomto městě, a tak jsme se za nimi vydali. Blbý je, že rozumějí našemu blogu, takže je nemůžeme moc pomlouvat.

Jarda s Pavlínou – tak se jmenují – nás vyzvedli na nádraží. Odvedli nás k sobě domů do černošské čtvrti (oni nejsou černoši, ale v černošské čtvrti bydlí). Ubytovali nás v luxusním pokojíku v luxusním bytečku. V pokojíku s námi byl ještě medvěd (1,2 m), kterého vyhráli v zábavním parku, a který má málo písku v hlavě. Nikdy jsem neviděla, že by někdo nějakou tak velkou obludu vyhrál, až teď. Musí kvůli němu jet domů autem, aby mu nemuseli kupovat letenku.

Na večeři jsme šli na super čínu, která byla děsně obrovská, že jsem neměla šanci to spořádat. Mňam. Bylo to jen o trochu dražší než jídlo v katalánský menze zato fakt o moc lepší. Poté jsme si dali ještě pivo venku před nějakým kostelíkem – takové bylo teplo a pak víno u nich doma, a pak už jsme byli veselí. Vlastně jsme byli veselí celou dobu, ale před spaním jsme byli úplně nejveselší.

Ráno jsme navštívili podzemní bývalou nádrž vody a ta byla! Vřele všem, co do Lleidy pojedou! Potom jsme také byli v muzeu vody, kde si velký odpůrce balené vody Michal mohl prohlédnout asi 200 druhů balených vod z 30 zemí světa. Jarda měl super kraťasy, abych nezapomněla.

Celou dobu bylo vedro jako prase.

A potom přišel hřeb programu. Zde se připojila Terka – další češka - a odpojil Jarda – šel na hokej. Ten hřeb byl: Šneci. Obří šnečí slavnost je opravdu jedinečný kulinářský zážitek. Ve mně sice málem vyvolal zvracení – přesto – doporučuji. Dali jsme si šnečí menu – hora šneků a pivo a užívali jsme si. Šnek se napíchne, vydloubne z ulity, odstraní se takové hovno co má u zadku a pak se žvýká. Šneci byli výborně kořenění, mňamka. Bohužel, jeden, do kterého jsem se zakousla, asi nebyl úplně dodělanej, takže ten sliz, co v sobě má, se mi rozstříknul do celé pusy. Pokud by si to někdo chtěl opravdu dobře představit, chyťte na zahradě šneka a zakousněte se do něj, do živýho. Teče to z něj o sto šest.

Také jsme si dali skleničku cavy a nějaké dobré pečivo s LILKEM!!! Na dětském hřišti jsme pak obdivovali propojené trubky, do kterých na jedné straně někdo něco řekne, a ostatní ho můžou u dalších výstupů poslouchat. Michal samozřejmě dělal kraviny, a když viděl, že k jednomu výstupu přišli pubertální katalánci, zakřičel katalánsky: „Dobrý den, katalánci a katalánky, žiju v Madridu!!!“ Pubertální chlapci čuměli, ale nejvíc čuměla asi čtyřicetiletá paní, která zrovna zkoumala se svými stejně starými kamarádkami třetí výstup těchto trubek. Tlemily se ze všech nejvíc a ukazovaly si na nás… Ještěže Michalova prdlost je kompenzována mou seriózností.

No a potom jsme si ještě prohlídli terasu na střeše domu, ve kterém ti češi v černošské čtvrti bydlí a byl pomalu čas jet domů. Našli jsme za tímto účelem přímý rychlík jedoucí hodinu, který jel nakonec hodiny dvě. Přestupovali jsme jednou.

Takže díky za ubytování a milou společnost. Byl to příjemně strávený čas. A zítra jedeme ochutnávat víno!!!

17. 5. 2010, To je Řecko? - Nee, to se mydlej v Thajsku! – A proč maj u toho dresy Barcelony?, Martina

Dnes jsme se u večeře dohadovali, zda ti magoři v televizi jsou rozzuření řekové. Nakonec jsme se shodli, že ne, že to po sobě vrhají oheň v thajsku. Ale připadalo nám divné, že nosí dresy Barcy. A pak nám to došlo – Barcelona včera vyhrála ligu a její fanoušci to oslavují pouliční válkou. Tak jsme rádi, že bydlíme v Tarragoně, protože tady nás jen rušili při včerejším studiu membránových separací.

Jinak z našich zážitků: Přijela Michalova sestřenice a bylo to moc fajn. Nacpali jsme se koláčem, co přivezla a dalšíma dobrotama. Třeba něco napíše na blog i ona. Pěkně jsme se přiopili katalánským vínem, což je samozřejmě jeden z nejlepších katalánských zážitků, takže neodjíždí nepolíbená katalánskou kulturou.

Ostatně také zažila půlhodinové zpoždění vlaku a stoprocentní zpoždění autobusu, ale ani ji to nerozzuřilo. Výlet na Mirador se jí snad líbil, a Aquadukt snad též – tam ji Michal naučil, jak se chovat ke katalánskému plotu.

Jen si neužila to typické španělské teplíčko – byla pěkná kosa, a jak se ji hodila moje bunda se zašitým zipem!

A teď odjela a my jsme zpět v realitě. Michal měl dnes měřit nějaké vzorky, ale školitelka mu je prostě nedala! Prostě mu je schovala. Slyšela jsem ho, jak si o ně několikrát říká. A pak mu je nedala… Boj s větrnými mlýny…

A proto si alespoň vyvařujeme, dnes jsme měli kuře na medu a zázvoru a zapijeme to zázvorovým čajem. Mňam! Taky se vám sbíhají sliny? Milujeme zázvor. Připravte nám truhlíky, až přijedem, budeme ho sázet!

16. 5. 2010, Mirador de la Pena, Michal

Do školy počítáme za domácí úkol, budeme počítat, abychom napsali zkoušky a píšem diplomku. Teda aspoň já, protože moje školitelka ji čte a konstruktivně ji připomínkuje, což tady není vždycky standardem. Ve čtvrtek večer přijela sestřenice Jana, bioložka doktorandka, která pěstuje v laborce kytičky, místo aby radši vyvinula afrodiziakální mrkev. V pátek večer jsme šli na slavnost vína, která probíhala na Ramble. Bylo možné ochutnat pět vín za pět euro (sklenička v ceně), my si ale radši koupili dvě flašky, každou za tři eura a vypili je doma. Taky jsme si vzali nějaké letáčky s informacemi o vínech z Denominació d’Origen Tarragona, vinném sklípku Vinícola de Nulles a vinném sklípku Celler la Boella. Ten první možná navštívíme, protože se tam dá dojet vlakem a ten letáček se dá použít jako sleva :-) V sobotu jsme vstávali brzo a Jana taky, protože v pátek večer nechtěla jít do baru balit Erasmáky. Opět jsme jeli do katalánské vesnice L’Espluga de Francolí. Tentokrát ale autobus nepřijel, a tak jsme jeli busem do Vallsu a tam jsme přestoupili na vlak, jak to jednou vyzkoušela francouzka, když omylem přišla na sraz na vlakáč místo na autobusák a autobus, který tenkrát přijel, jí ujel. Podívali jsme se na klášter Poblet a vystoupali 500 m převýšení až na Mirador de la Pena. Výhled na Poblet z ptačí perspektivy a Conca de Barberá, region v Katalánsku, nám byl odměnou. V pohodě jsme sešli dolů, sesbírali jsme pár divokých cibulí, které mají jedlé pálivé květy, jak jsme se dozvěděli na minulém výletě s hiking clubem, a dorazili na nádraží v L’Espluze. Vlak měl půl hodiny zpoždění, a tak jsme se bavili o zpomalení vrtačky. Janě to přišlo jako prasárna, což nechápu. Večer jsme vlezli do katedrály, kde to vypadalo trošičku jako ve skladišti a připravovali tam nějaký alternativní večer. Skoro všechno jsme si tam prohlédli, a pak nás nějaký zřízenec vyhodil :D

A Zapatero snížil státním zaměstnancům platy o pět procent. V předmětu Orientació Profesional i Ciutadánia jsme se učili, že je výhodné být státním zaměstnancem, protože mají svůj plat jistý. By mě zajímalo, jestli se to tam učí i teď. A taky by mě zajímalo, jestli se to tam budou učit, až státní zaměstnanci dostanou na svých hysterických demonstracích policejním obuškem na prdel.

12. 5. 2010, Les Clandestines, Michal

Ve čtvrtek nás tu navštívil prof. Bouzek. Neodpovídali mu na e-maily, a když už se objevil na univerzitě, najednou s ním všichni chtěli ihned mluvit. Pak se podíval na naše diplomky a vzhledem k předchozí lekci místní mentality nedostatky našich diplomek docela chápal. V sobotu jsme počítali supr příklady na membránové procesy a večer šli na večeři k francouzce na lasagne z lilků. Vedle jejího bytu mají v zelinářství akci 2 kila lilků za 1 euro, tak to budem muset využít, ať se to Martině líbí nebo ne. V neděli jsme šli na další výlet s hiking clubem. Tentokrát jsme ušli o něco méně kilometrů, protože na programu byla návštěva minipivovaru. (Mimochodem minipivovary jsou v celém Španělsku 2). Bylo zajímavé vidět výrobu piva v tak malém měřítku. Měli tam 400 litrové kádě, ve kterých vaří každý týden 2x necelých 400 litrů. Taky se hrozně chlubili políčkem s chmelem. Bylo opravdu malé, ale do španělských piv se chmele dává málo, proto taky skoro nemají pěnu a nejsou hořká. Pivo stáčí do 0,75 litrových lahví na cavu, což je něco jako šampaňské, ale není to šampaňské, je to katalánský nápoj. To proto, že v té vesnici se taky vyrábí víno a cava, asi ve větším měřítku než pivo (zatím). Dali nám ochutnat celkem čtyři piva, z nichž tři mě moc nenadchly, protože měly typickou sladkolimonádoidní chuť jako piva z jihu, ale nebyly horší než třeba San Miguel. Zajímavé pivo ale bylo s příchutí mateřídoušky, to jsem ještě nikdy nepil. Každopádně měli zajímavý podnikatelský záměr. Sice se ve Španělsku pije hlavně víno, ale zase mají originální nápad a začali s tím jako první. Co já vím, třeba jednou trumfnou i Bernarda..